Muži…

Muži...věčné téma nás žen. Už jako malá holka jsem měla raději společnost kluků, jejich lumpárny a šibalský pohled jsem velmi oceňovala. Také o tom vypovídala neustále rozbitá kolena a mnohokrát šitá hlava. Ve škole to pokračovalo dál a měla jsem radši partu kluků..tedy až na střední to byl problém a komplikace, protože na zdrávce kluků bylo opravdu velmi, ale velmi málo. A tak jsem to období " přetrpěla", ale byl to děs! Muži, pánové, kluci:

-mám Vás ráda

-i když bych mohla všechny mužský nenávidět/ domácí násilí, stalking/ ,zakázala jsem si na Vás zanevřít

-nemám ráda řeči, že všichni chlapi jsou pitomci..i my ženský máme někdy dost

-neumím a nechci bez Vás žít

- miluji Vaší vůni, nadhled a humor

-galantnost je přežitek, ale když už se objeví , je to prostě wow

-usínat vedle Vás a probouzet se je prostě nádhera

-vždy mě totálně dostane nepředvídatelná reakce..mám nový účes, rtěnku, parfém a nic..a já čekám pochvalu, jak mi to sluší, jak voním a atd..a nic..a naopak se ráno vzbudím, rozcuch, nenalíčená a reakce? ...jsi tak krásná

-oceňuji Vaší manuální šikovnost a inteligenci...jedno z toho tam prostě musí být

-miluji Vaší zranitelnost a bojácnost...i to občas ve Vás je

-jsou samozřejmě i negativa, ale ty nechám dnes spát

-nebojte se víc otevřít své srdce, komunikovat a žít

-jsem samostatná, ale vždy s díky přijmu Vaší pomoc..nechci se učit s vrtačkou, spravovat splachovadlo na záchodě a malovat celý byt...tedy umím to a mám to i za sebou, ale už nikdy více...

Prostě DÍKY že jste!!!