Návrat do života

Nechci dělat ze sebe výjimečnou bytost, každý z nás řešil určité vykolejení v životě. Jedeme v něčem zajetém, není to úplný ideál, ale nějak to neřešíme. A najednou bác... zjistíme, že je všechno špatně a řítíme se někam, kam nechceme. Život utíká, a bohužel jiným směrem.

Uděláme krok, který hodně bolí. Změní se nám komplet život. Od bydlení, stavu bankovního účtu až po přátelé. Také počet příbuzných se také trošku pokrátí. Budiž. Tak nějak uděláte čistku a snažíte se opět nějak zařadit do děje.

Jenže to je celkem náročná disciplína. Nejdřív nemáte chuť a sílu. Když jí začnete mít, zjistíte, že pořád couváte. Tím couváním myslím, že se pořád vracíte do minulosti. Řešíme kýble nesmyslů, obviňujeme se, srovnáváme a tím stojíme na místě.

Divíme se, že se nikam neposouváme. V hlavě máme totální zmatek, který nás živí domněnkami a hloupostmi. Pořád řešíme, co bylo, kdo nám ublížil a proč. Jsme neustále v pozici oběti. Kdo trošku pochopí život a vše, co k němu patří, začne uvažovat a smýšlet trošku jinak.

Je to tedy řehole a nejde to zase tak moc rychle, ale vše chce svůj čas. A najednou to ucítíme. Po depresích, nechutenství, smutku, nespavosti a nechuti vlastně ke všemu, ucítíme neskutečnou energii. Odhodlanost se pustit dál, vykašlat se na vše co bylo a bez strachu vstát ze dna a rozběhnout se do života.

Už víte, co je bolest a boj, ale také víte, co je touha a svoboda, štěstí a láska. Tak se nebojte a ten životní maraton nevzdávejte!

Jsem na startu a vybíhám. Mám energii a úsměv, buší mi srdce. Vím, že už prostě chci. Samozřejmě přijdou překážky a obavy, ale už je čas. Čas doběhnout do cíle. Čas najít opět smysl života. Otevřít se novým věcem, přátelům a také lásce.

Jakmile odhodím minulost, ucítím volnost . Je to pocit, jakoby mi narostla křídla. Lehkost bytí, úsměv na tváři a otevřené srdce nové lásce. Pamatujte, že nejsilnější energií, kterou máme k dispozici, je LÁSKA...