Jsme hráči ve svém životě

Život je náš příběh. Příběh, který tvoříme my. Jen na nás záleží, jestli se rozhodneme hrát. Jestli vyhrajeme, prohrajeme nebo se vzdáme. Když se trošku vrátíme v čase a ocitneme se v dětství, každý z nás bojoval jako lev.

Je jedno jestli šlo někam doběhnout první, přečkat noční bojovku nebo vyhrát v Člověče nezlob se :) . Prostě nám přirozenost nedovolila přemýšlet a spekulovat. My jsem v ten daný okamžik dělali to nejlepší, byla to naše největší přirozenost .

A tohle přesně nám teď v dospělosti chybí. Život není o tom bojovat, ale o tom žít. Žít nejlíp jak umím a jak cítím. Neubližovat sobě a druhým, jít si za svým s respektem a inspirovat druhé. Neupadat do rutiny a do návyků, které nás limitují.

Každá výzva je velká výzva, každý krok vpřed je velký krok. Pád je jen impuls, abychom se probrali a posunuli se. Nepochybovat a dělat vše tak, jak to v daný moment cítíme. Dělat vše, jak nejlíp umíme. Každý moment, každý impuls, každé nové poznání nás ovlivňuje.

My jsme tvůrci a píšeme se v mysli scénář své hry, svého života. To co prožíváme, cítíme, děláme. Tvoříme si náladu a pocity. Neberme tuto hru příliš vážně, berte to jako jízdu na horské dráze.

Taky nevíme co nás čeká, ale chceme překonat vzrušení, strach, cítit ten adrenalin, bušení srdce. Jdeme do toho a zprvu fajn, když stoupáme nahoru a pak nás čeká rychlý pád dolů, kdy máme srdce v kalhotách. Potom už nás čeká smíření, nádech, radost z překonání strachu a hlavně konečné zjištění, že vše dopadlo jak mělo.

My chtěli, prožili, překonali a prožili tunu úžasných emocí, které jsou pro nás signálem, že žijeme. Žijeme teď a tady, hrajte svojí hru, vyhrávejte. Jste svým pánem, je to váš svět. Nenechte se ovlivňovat Vaší myslí, která nám leze do naší hry a mění veškerá pravidla. Bere nám přirozenost a ukládá nám chovat se naprosto jinak.

V tu chvíli už nejsme ty děti, ale bytosti, které vše promýšlejí, spekulují a ubližují. Začínají v nás ubývat emoce, nevážíme si druhých a hlavně sami sebe bereme jako nástroj proti druhým. Už nežijeme, jen přežíváme, chceme všechno a nemáme nic.

Nemluvím o hmotných věcech, mluvím o nás. Ztrácíme sami sebe, svůj úsměv a pláč, radosti i pády, lásku a především srdce. Jsme monstra, kteří manipulují, promýšlejí, zneužívají a využívají. Promýšlíme, zda máme milovat a být milován. Zda mluvit pravdu nebo lhát. Zda se nám to hodí nebo ne. Zda být ve vztahu a milovat jednoho nebo si nechat otevřená vrátka a "milovat " celý svět...

My jsme svět a tak se podle toho chovejme...