Večer jako každý jiný

Dnešní respektive včerejší večer se vyvíjel podle plánu, tedy aspoň v počátku. Uklidit, uvařit a prožít příjemný večer s někým, kdo je mi blízký. Jelikož jsem se samozřejmě chtěla ukázat, nestačilo mi udělat jedno jídlo, ale musela jsem udělat hned celé menu včetně dezertu- ale ten úplně skvěle zvládla moje dcera.

Najednou jako ve filmu, se objeví nečekaný host a to další člen mé rodiny. Jelikož je to moje další dítě , i když už dospělé, nevyhodím ho, a navrhuji, aby zůstal. A ten jak jinak bez přemýšlení zůstává.

Vařím jak zběsilá, jen můj šílený sporák mírně stagnuje. Já už mírně opocená, ušpiněná a nervózní. Sakra, vždy se vše daří, pokud mi o nic nejde. Teď omáčka prská po celém sporáku až na mé již čisté tričko, těstoviny se nechtějí uvařit a štrůdl v troubě se jen tak tak vytáhl z trouby :) .

Do toho zvonek, já už nestihla žádné úpravy mé fasády, jen rychle aspoň to jiné tričko. Čeká mě milé překvapení, blíží se můj svátek ,takže kytička a dobrůtky jsou moje.

Večeře proběhla dobře. Jídlo ubývalo a to je známka,že chutná -nebo ,že by to jen dělal velký hlad? Nevím..Hora nádobí, únava z jídla, další sklenička vína...

Večer utekl jako každý jiný...ale ne...byl něčím zvláštní. Vařila jsem s radostí, byla jsem ve společnosti lidí, které miluji a oni mě. A ještě jedna zásadní věc! Dcera po půl roce, kdy nás potkalo velké neštěstí usnula sama. Sama ve své posteli, ve svém pokoji a s úsměvem na rtech.

Krásný večer a dobrou noc :)