Neuvěřitelných dvacet pět let

Dnes je to přesně čtvrt století, co jsem dostala tu nejtěžší roli ve svém životě. Stala jsem se mámou! Je to tak dávno a zároveň je to stále tak živé. Ten pocit a emoce, které jsem prožívala byly obrovské.

Nevědomost, bolest ,strach, obavy... Zvládnu tak neuvěřitelně zodpovědnou roli na celý život? Nevěděla jsem, ale moc jsem to chtěla. Jenže chtít člověk může a příroda určí, zda už je správný čas.

Nějakou dobu nebyl a v mé hlavě a srdci bylo trápení a smutek, že to co moc chci, mít nebudu. A dočkala jsem se. Narodil se malý chlapeček a já jsi uvědomila, že je to naprosto úžasné a dokonalé lidské pouto.

Všechny příručky, rady, články, knihy jsou fajn, ale život člověka naučí. Občas jsem byla na rozpacích, jestli to dělám dobře, zda jsem rozhodla dobře, ale vždy jsem se řídila intuicí a empatií.

Věděla jsem, že chci dvě věci. Aby věděl. že jsem a budu vždy tady, a že ho budu vždy milovat. Protože přítel či manžel Vás může opustit, ale dítě ne. Snažila jsem se být ve výchově přiměřeně přísná a v podstatě "kamarádská" .

Teď po těch letech vím, že jsem jednala dobře. Jsme denně ve spojení, pojí nás velká láska a jsme kamarádi. Mluvíme o všem, probíráme život a je to prostě hrozně fajn. Je to uvolněný a přirozený vztah, bez nějakých ošklivých vzpomínek z dětství.

Když jsem rodila..byli jsme on a já...a teď je to vlastně stejně. Tedy do party máme skvělou holku, mojí dceru a jeho ségru. Jejich tatínek nás bohužel opustil, ale všichni víme, že na nás všechny dohlíží a má radost, jak jsme milující "rodinka".

Neskutečně to uteklo, jsem šťastná a vděčná milující máma. Určitě se mi v životě pár věcí nepovedlo, ale tohle ano. Díky, že jsem si tím ve svém životě prošla a ještě procházím. Protože jak jsem již na začátku psala, tahle role je opravdu na celý život a já to beru:).