Být stále mlád

Je sobota, konečně volný den po náročném týdnu. Je možné, že se opakuji, ale bohužel to opravdu jinak nebylo. Včera už jsem myslela, že je můj poslední den a málem psala závěť. Záda bolela tak, že jsem se pomalu mírně smrskávala co se týče výšky. Nohy jako konve a to nemluvím o velmi krásných žílách, které mně naběhly jako krajkový punčochy :) .

Ráno jsem se vzbudila a najednou vše zmizelo. Hezká noc, šest hodin spánku a oblíbený hrnek kávy, to vše mě postavilo na nohy. Plná energie, nejen fyzické, ale taky mentální jsem natáhla obleček na kolo a jelo se pro "růžového" miláčka.

Jedno kolo bylo hned cestou, ale byly potřeba dvě. Jelikož to bylo zcela jinde a dál, tak jsem se pochlapila a pustila jsem se do běhu. Bylo to opravdu fajn, fakt jo:) . Vltava, slunce, výhled na Pražský hrad a posléze Vyšehrad. Prostě paráda a já to dala, s chutí a ještě celkem elegantně.

A kdybyste viděli, jak jsem zrychlila při pohledu na blížící se volné kolo...úplná Kratochvílová :) . Cesta skvělá- málo lidí, lodičky na Vltavě, kachny a labutě, a samozřejmě zastávka v oblíbené hospůdce.

Kafe, limča a hlas božského Káji. Z rádia se vinula píseň "Být stále mlád " . No a to byl konec. Od střetu s Kájou jsem další deset kilometrů pěla tuhle písničku a přemýšlela nad textem. Taky bych brala se vzepřít kalendáři a kdyby se ten čas mírně zpomalil, nezlobila bych se.

Mám toho před sebou dost, tak jen abych to v tom frmolu stihla. Snažím se i přes známky času v tváři, být stále mlád.)- Kájo, na to už nemám sílu a vrásky jsou a budou, vždyť to sám moc dobře víš. Prošel jsi plno cest, a pokud myslíš ty životní, tak to máme stejné.

Vím, že život není černo-bílý, a "barvy" kolem sebe člověk musí vnímat. A sny ? Přesně jak zpíváš. Ženu se dál i já, abych si vše ještě splnila. Nesplněné touhy a sny si člověk může splnit, jen nesmí jen čekat a nic pro to neudělat.

Protože já určitě jednu věc vím, nechci nic ve svém životě promeškat a pak litovat. Je plno krásných a úžasných věcí, které mě čekají. A právě díky věku jsem pochopila, že nechat si život proplout je hřích. To je Kájo věc, kterou v mládí člověk nevidí a musí k tomu dozrát.

A že je to super to zjistit a žít, i když je nám třeba půl století :) .