Víkend

Víkend asi každý miluje. Je to synonymum volna, pohody, méně pracovních povinností, ale i také možnost sportu a zábavy. Já oceňuji takový osobní balíček all inclusive. Teď mi tedy došlo, že jsem to vlastně nikdy na dovolený nezažila, ale představu mám a tak si to mírně se svojí fantazií přetahuji do svých víkendů.

Takže rozhodně delší spánek a pohodová snídaně v posteli, bez hlídání času, což je úplná paráda. Potom záleží na počasí, které je v podstatě neustále aprílový, tedy pokud není vyloženě zimní období, kdy je to pro mě zcela v háji...ideál prospat zimu a probudit se na jaře.

Tento víkend byl fajn. Krásný počasí, plno akcí a hlavně chuť někam vyrazit. Znám, že každý máme blbý období, kdy je nám nejlíp doma. Daleko od lidí, přátel, zábavy a tím pádem života. Naštěstí nám časem dojde, že si tím ubližujeme a samota nic nevyřeší.

Je září a to je spojené s vinobraním. Nemusíte cestovat někam daleko, a je fajn, že i na mých oblíbených Vinohradech, tyto akce jsou a hurá...ještě budou:) . Teď mi vlastně došlo, jak je úžasné spojení vinobraní a Vinohrady. Já věděla, kde se narodit a bydlet. ,

Ale abych pokračovala s tím parádně prožitým víkendem. Už jsem po té klidné, časově neomezené snídani v posteli, a přemýšlím co dál. Ideální pokračovat procházkou po Praze a dát si někdy dobrý pozdní oběd. Cestou domů mé kroky putují na úžasnou akci ve vedlejší ulici. Ulice žije hudbou, pitím, jídlem, ale především tam pulzuje život. Nemohu odejít, aniž bych si nenechala namíchat mé oblíbené Mojito.

Musím ho pít jako dáma, protože jinak bych byla během deseti minut jako dělo:) . Prostě jako na dovolený u moře. Pak usoudím, že je potřeba trošku relax a jdu domů odpočívat. Vím, že večer je další akce. Opět hudba, ochutnávka vín, dobrůtky a hlavně prostě pohoda. Než dorazím domů, cestou se vracím ještě jednou po stopách Mojita, ale tentokrát večer završím výbornou palačinkou...mňam :) .

Víkend se krátí, ale ještě je tady neděle a tak nesmím zapomenout na sport. Mé oblíbené růžové kolo čeká a já už cítím tu vnitřní pohodu a klid, který v sobě vždy mám. Po sportu mě čeká dobrůtka...a relax doma u mého oblíbené drogy, což je malé silné kafíčko.

Den a tím i celý víkend pomalu končí, ale čeká mě ještě naprosto úžasná procházky na okraji Prahy, kde jsem si připadala jako v ráji. Rybník, slunce, ticho, rybáři, kachny...

No není krásně na tom světě? Je, věřte mi. Jen se to musíme naučit. Vnímat a cítit, užívat a prožívat, chtít a udělat, otevřít oči a své srdce. Zdá se Vám to, že to děláte? Pokud ano, jsem za Vás šťastná. Pokud se trápíte a vnitřně užíráte, zamyslete se nad tím a zkuste pomaličku a polehoučku.....začít zase žít!

Jde to, také se to učím a je to opravdu fajn...