Ráno s Toníkem

Je čtvrteční ráno. Otevřu oči a zděsím se, že už je sakra zase ráno. Kuknu na hodiny na zdi a říkám super, je čas. Jenže... Baterie v nich už umřela a já najednou zjistila, že je jiný čas a mé plány na dopoledne, než půjdu do práce se mírně hroutí :) .

Takže jako co teď ? Prkno na žehlení a hromada prádla jako Sněžka počká, vysavač stejně nemám ráda, vlasy ještě víc pomačkám a budu dělat, že chci být sexy rozpustilá :).

Dítě hladové nenechám, sociálku znám a děkuji, tyhle návštěvy opravdu nepřijímám. Jelikož jak už víte, jsem zvyklá na krizové situace, jídla z jedné pánve jsou nejlepší. Takže vlastně bezva ráno a můžu tím pádem letět za Toníkem.

Určitě teď Vám ve Vašich hlavičkách běží fantazie. No tak Vás chvilku nechám snít a věřím, že bych se určitě pobavila. A teď tedy k velkému neznámému. Tony je můj manikér a pedikér. Je naprosto dokonalý. Perfektně ovládá svojí práci.

Už moc dobře ví, že mé ruce a nohy jsou pro mě moc důležité. Nemusím při každé pravidelné návštěvě sdělovat co chci. Tony ví, že mám takový jasný balíček. Tím je Francie- mimochodem nikdy jsem tam nebyla- a červená- barva, kterou kromě rtů a nehtů nijak nevyužívám. Tím myslím ve svém šatníku.

Ráno tedy božský. Úžasné křeslo, káva, úprava nehtů a nádherný rudý lak, následná masáž nohou a domácí atmosféra. Naprostý relax před náročným dnem. Jsem ráda, že jsem už schopná odsunout věci, které mohou počkat a věnovat se sobě a mému tělu.

Já už totiž konečně vím, že jsem důležitá a takovou péči si prostě a jednoduše zasloužím. A to bez výčitek a výhrad.