Taková obyčejná neděle
Neděle… zvláštní den. Miluji pátek, sobota je uvolněný den. No a potom přichází neděle.
Taková obyčejná neděle
Všední radosti · 14. dubna 2019
Neděle...zvláštní den. Nevím proč, ale mám k neděli zvláštní vztah. Miluji pátek, který pro mě znamená vstupenka na víkend. Sobota je uvolněný den, kdy mám čistou hlavu a jsem volná jako pták. No a potom přichází neděle.
Už ráno cítím, že je ten den s něčím spjatý, aniž bych nutně třeba něco musela. Je to den před novým týdnem a já mám v sobě pocit nějaké zodpovědnosti a nutnosti přípravy.
Když to píšu, směji se. Taková hloupost a chudák den. Samotná neděle za to nemůže. Ale jak všichni víme, všechno je o tom, jak si to uděláme. Odsoudit volný den předsudkem je dost velká ptákovina a to jsem ještě slušná.
Dnes jsem v podstatě zažila hezkou neděli, aniž by byla něčím výjimečná. Vlastně byla. Chtěla jsem své dceři udělat radost a tak proč ne zrovna v neděli. Ráno přišla očekávaná zpráva, že je zboží připravené k výdeji. Takže nás v tu chvíli čekala cesta tramvají.
Vím, žádně vzrůšo to není při té představě, ale v tramvaji jsem si všimla něčeho neobvyklého. Naproti mně přes uličku seděly dvě jeptišky. To by opravdu nebylo tak zvláštní a vůbec bych to vnitřně neřešila.
Jen mi přišlo divné, že obě mluví, aniž by na sebe koukaly a mluví vzájemně. Potom mi došlo, že se modlí. Nevím proč, ale přišlo mi to hodně zvláštní a nepůsobilo to na mě vůbec dobře. Přišlo mi to strašně neosobní a hlavně jsem vnitřně cítila, že jsem v prostoru s něčím, s čím já prostě nesouhlasím a nesouzním.
Samozřejmě nejsme ignorant, a pokud je někdo věřící a má potřebu se dostat mimo realitu, tak má prostor pro to určený. Ale v tramvaji mi to přišlo divné a upřímně ,když jsem se ocitla na zastávce Flora, byla jsem opravdu šťastná, že se toho dál nemusím zúčastňovat.
Po vyzvednutí onoho úžasného dárku a příjezdu domů, jsem zažila vnitřní blaho. Moje zlatíčko se rozbrečelo dojetím a radostí. V tu chvíli vem čert neděli, bylo rázem slunečno a krásně. Já si zbytek dne zpříjemnila tím, že jsem zvedla své pozadí a odkráčela jsem potrápit své tělo do posilovny.
Neděle bude za pár hodin u konce, a já se budu těšit pět na můj oblíbený den v týdnu a tím je pátek. Nebo, že by to byla nakonec neděle?
S láskou, Vaše Petra
Příběhy jsou od toho, aby se sdílely.
Pokud Vás tento příběh oslovil, můžete ho poslat někomu, komu by také mohl něco dát.
Napište Petře
Zpráva přijde jen Petře, nikde se nezveřejní.