Život je boj

Život je boj. Už když se narodíme, tak bojuje o své místo. Poznáváme nové věci, nové lidi, vnímáme okolí a postupně stárneme. Z dětí se stáváme dospěláky. Všichni se na to těšíme, jen vlastně nevíme proč? Respektive netušíme, co nás v životě čeká.

No ano, čeká nás opět boj o naše místo a pozici v této společnosti. Ve společnosti, která je tvrdá, nekompromisní, sobecká a je jen pro silné jedince. Lituji lidi, kteří nejsou tak silní a nemají schopnost se bránit a obhájit své, i když jde o hodně.

Jsem introvert a situace, kdy musím bojovat jsou pro mě velmi obtížné.Stres, apatie, strach a pocit bezmoci je můj začátek. Když se konečně proberu, zahryznu se a vím,že už se jen tak nepustím.

Je dobré si uvědomit, že jsme všichni stejní jedinci. Nikdo nemá právo s Vámi zacházet s nadřazeností jen proto, že je v pozici například úředníka. Chovat se nevraživě, neochotně, nadřazeně a vyvolat ve Vás strach a obavy, že Vám může zničit život. Moc dělá hrozné věci a věřte, že je jen na nás, zda si to necháme líbit.

Zda ukážeme svojí slabost a bolest, zda se úplně otevřeme a ukážeme, že máme strach. Nesmíte. V soukromí ano, ne před nepřítelem. V našich životech se děje plno věcí. Některé jsou ovlivnitelné a některé situace se stanou, a my jen přihlížíme. Věřte, že prostě vše má svůj důvod a opodstatnění.

Hlavu vzhůru, pokud nejde o život nejde o nic. Život je krátký a tak se stále stresovat a nervovat nemá smysl, nechte plynout věci jak jsou, ono si Vás štěstí najde....ale mějte taky v hlavě, že trošku tomu můžete pomoci :) .