Den pátý… nebo už snad šestý?

Tak předem...ještě jsem se nezbláznila a vím, jak se jmenuji a kde bydlím. Včera jsem chtěla moc psát, ale snažila jsem se nezbláznit a tak těch aktivit jsem nabrala tolik, že jsem večer padla.

Pokořila jsem sama sebe a fakt udělala ty buchty. Vařím a peču celý život, ale z kynutýho těsta jsem měla vždy velký respekt. No a stačí být pár dní mimo "život" a člověk dělá a zkouší plno věcí.

Je pravda, že netuším, co budu dělat třeba za 14 dní, ale ležet a koukat do stropu nechci a nemůžu. Moc dobře vím, co to způsobuje a tak se snažím předcházet nejhoršímu- totální apatii.

A teď tedy ke včerejšku. Zvítězila jsem a buchty provoněly celý byt, a já byla sakra na sebe pyšná. Prostě jsem měla velkou radost, i když to někomu může přijít jako úplná blbost.

Jen teď ke svému životu musím přistoupit zodpovědně a žít denně s nějakým úkolem, který splním. Protože to teď nikdo nemáme jednoduchý, tak vřele doporučuji. Samozřejmě není dobrý zase všechno hrotit, což byl můj případ.

V jeden den péct, uklidit, umýt okna, dát si lekci jógy a pak ještě posilovací cviky na problematický partie, knížka, zprávy, pravidelná dávka her s dcerou, telefonát s rodinou, zprávy s přáteli- no fajn, ale co zítra, za týden, za měsíc???

Samozřejmě taky tvoření roušek, ať máme při nutnosti jít na nákup. Pozitivní na tom bylo, že jsem večer fakt padla a usnula. Moje tělo teď stagnuje a vyzvalo mi na dost těžký souboj. Divím se, přece už dávno ví, že je se mnou těžký pořízení, umím bojovat a ráda vyhrávám.

Chvilku budu prohrávat, ale je to jen do času, kdy najdu sílu a chuť! Mám naštěstí všechno v sobě, momentální útlum je prostě jen reakce. Není to příjemný stav, najednou i ta čokoláda je pro mě velká neznámá, jsem rozhozená a jsem naprosto imunní vůči hezkým a hlavně důležitým věcem pro život.

Nechci vypadat, že jsem nějaká plačka, co potřebuje soucit. Je plno lidí, co má teď stejné pocity a prožitky jako já. Vše se zvládne, ale musíte chtít Vy. Okolí Vám může pomoct, ale nenechte se tlačit někam a do něčeho, kde se ucítíte jako v pasti. Teď je ten čas jen o Vás, o Vaší psychice a rozpoložení.

Hlavní je komunikovat, cokoliv dělat, aby se člověk přirozeně unavil a poslouchat své tělo. A být na sebe i přísný- jíst, pít a spát. A hlavně...mít se rád, to je totiž základ boje s paní "D" .