Den třetí…

Psát o tom, jakou jsem prožila noc bude asi nějakou dobu marná věc. Ale budiž, beru to tak, že to mohu během dne dohnat. Od rána mám opravdu vydařený den. Znáte to určitě všichni, na co sáhnete, to poděláte :).

Jindy bych se asi rozesmála, ale dnes jsem vyřvala tak, že jsem se bála, že si sousedi řeknou, že mi hráblo. Člověk chce být aktivní a vytvořit doma nějakou hodnotu, a v podstatě dnes jsem spíš vše znehodnotila a ještě procvičila hlasivky.

Snaha dnes upéct bezlepkové sušenky byla dneska fakt sranda. Těsto se nedařilo, pořád se drolilo a lítalo z misky po celé kuchyni. Představa, že v situaci jaké jsme, skončí těsto v koši mě úplně vytáčelo.

Aby nebylo "daření" dost, chci vše uklidit a prásk. Řinkot, střepy a vůně višňovky. No to už byla poslední kapka, nebo ještě dnes néé? V pozoru byl vysavač, hadr a litry saponátu. Až budu příště potřebovat lepidlo, hned si vzpomenu na višňovku. Upřímně jsem ale měla velké štěstí, jak se vše rozprsklo o dlažbu a letělo sklo všude, vlítlo mi to pod oko. Uff...pak že nemám štěstí!

Vše uklizeno a vrhám se tedy opět na boj se sušenkami. Už dopředu vím, že sušenky to nebudou a musím vyhňácat neforemnou placku, kterou šoupnu do trouby a budu se snad i modlit, co z toho bude. No hádejte? Prostě bezlepková placka s čokoládou, která je použitelná jako "drobení" do jogurtu :).

Uvařeno mám ještě ze včerejška, a to je fajn, protože dneska bych určitě vyhořela! Rozhodnutí jít psát, přečíst opět pár stránek knížky a zacvičit si-to už snad nemůžu nic zkazit :).

Hlavu vzhůru, Péťo, opět bude líp...